Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) je jedním ze dvou „hlavních“ typů cévní mozkové příhody. Při iCMP je v mozku narušen krevní oběh. Příčinou je obvykle krevní sraženina (trombus), která zablokuje některou z tepen zásobujících mozek. Tato krevní sraženina se může vytvořit (a často se i vytváří) mimo samotný mozek, např. v krční tepně nebo v srdci, a krevním řečištěm je pak zanesena do mozku, kde zablokuje některou z jeho cév. Krevní sraženina však může vzniknout i přímo v mozku. V obou případech je důsledek stejný: nervové buňky nejsou dostatečně zásobovány kyslíkem a živinami, a proto odumírají. V závislosti na tom, která oblast mozku je postižena, se pak vyskytují určité neurologické příznaky, mezi které může patřit např. jednostranné ochrnutí, poruchy řeči nebo zraku. Viz také ischemie, cévní mozková příhoda, hemoragická cévní mozková příhoda.

Hemoragická cévní mozková příhoda (hCMP) je jedním ze dvou „hlavních“ typů cévní mozkové příhody. Při této závažné události vstupuje do mozkové tkáně pod vysokým tlakem krev z prasklé cévy, která byla většinou poškozena aterosklerózou. Tento typ cévní mozkové příhody se nejčastěji vyskytuje u lidí s dlouhodobou anamnézou vysokého krevního tlaku (hypertenze). Příznaky jsou podobné jako u ischemické cévní mozkové příhody, jednoznačně je od sebe odlišit může pouze lékař s využitím speciálních zobrazovacích metod (CT, MRI). Viz také hemoragie, cévní mozková příhoda, ischemická cévní mozková příhoda.

Cévní mozková příhoda (CMP) (mezi odborníky často označována jako iktus, lidově označována jako „mrtvice“ nebo „mozková mrtvice“) je následkem přerušení nebo zastavení toku krve do mozku, což má za následek odumření části mozkové tkáně pro nedostatek kyslíku. Rozlišujeme dva „hlavní“ typy cévní mozkové příhody: ischemická a hemoragická CMP.

Tranzitorní ischemická ataka (TIA) je mírná forma cévní mozkové příhody. Někdy je lidově označována jako „malá mrtvice“. O TIA lékaři hovoří, pokud jsou neurologické příznaky (např. poruchy smyslového vnímání v pažích a/nebo v nohách, poruchy zraku atd.) pouze dočasné. TIA je vyvolána malou krevní sraženinou, která zablokuje cévu, ale během několika minut (až maximálně 24 hodin) dojde k rozpadu této sraženiny a jejímu rozpuštění v krvi, čímž se krevní průtok obnoví. Pacienti postižení TIA nemají žádné trvalé následky. Ačkoli TIA bývá označována jako „malá mrtvice“, nelze ji podceňovat, a to především proto, že bývá varovným signálem před „pravou“ ischemickou cévní mozkovou příhodou.

Ischemická choroba dolních končetin (ICHDK) je onemocnění tepen dolních končetin, je to jeden z projevů aterosklerózy. Porucha prokrvení (ischemie) končetiny může být akutním stavem (akutní tepenná ischemie končetiny), kdy uzávěr postihne i dosud zdravou tepnu. Jde o stav bezprostředně ohrožující končetinu, který musí být řešen se stejnou rychlosti jako jiné akutní ischemické příhody (infarkt myokardu nebo cévní mozková příhoda). Příčinou chronické ischemie je ve většině případů aterosklerotický proces, který způsobuje ucpávání tepen a následnou poruchu prokrvení končetiny (ischemii). Typickým projevem ICHDK je klaudikace (bolest postižené končetiny po ujití určité vzdálenosti).

Ischemická choroba srdeční je onemocnění, při němž je omezena průchodnost věnčitých tepen zásobujících srdce, a tím dochází k nedostatečnému zásobování srdce kyslíkem a živinami. To vede k omezení funkce srdce a v krajním případě k život ohrožujícím událostem, jako je infarkt myokardu.

Kardiovaskulární příhoda je jakákoli událost, jejímž důsledkem může být poškození myokardu. Nejznámějším typem kardiovaskulární příhody je infarkt myokardu. Viz také kardiovaskulární.

Náhlé příhody břišní (NPB) jsou akutní, život ohrožující stavy. Projevují se náhlou nebo pozvolna vzniklou bolestí břicha, doprovázenou nauzeou, někdy i zvracením, přítomností krve ve stolici nebo krve ve zvratcích, případně poruchou vyprazdňování (zácpa, průjem). Postižený může mít zvýšenou tělesnou teplotu a vyšší srdeční frekvenci. Tyto příznaky jsou označovány jako alarmující a lékaře vedou k rychlému řešení a odeslání do specializované péče. Včasné rozpoznání náhlých příhod břišních významně ovlivňuje další osud nemocného. Příčiny mohou být úrazové, infekční nebo mohou vyplývat z poruchy průchodnosti střev. Diagnostika a řešení náhlých příhod břišních přísluší chirurgickému pracovišti. Viz také břicho.

Cévnatka (lat. choroidea) tvoří prostřední vrstvu oční bulvy: nachází se mezi bělimou a sítnicí. Cévnatka je velmi bohatě protkána krevními cévami, zásobuje sítnici živinami a kyslíkem a udržuje stálou teplotu oka. Cévnatka má největší tloušťku v nejzadnější části oka (0,2 mm), zatímco v okrajových částech se zužuje na 0,1 mm. Cévnatka společně s řasnatým tělískem a duhovkou tvoří tzv. živnatku.

Cévní rizikové faktory jsou rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost vzniku srdečně-cévního onemocnění. Cévní rizikové faktory jsou rovněž spojovány se zvýšeným rizikem vzniku kognitivních poruch a demence. Některé cévní rizikové faktory lze ovlivnit úpravou životního stylu, a snížit tak riziko vzniku kognitivních poruch a demence. Mezi nejvýznamnější cévní rizikové faktory se řadí: vysoký krevní tlak (hypertenze), vysoká hladina cholesterolu v krvi (hypercholesterolemie), cukrovka (diabetes mellitus), obezita, kouření. Viz také krevní cévy, rizikové faktory.